Jak to dnes vypadá v Neprachově:

< zpět

Neprachov (Neprachovy, Neprochovy):

Poloha této zapadlé magické vesničky silně zapůsobila na Josefa Váchala, když se zde potuloval v roce 1914 během návštěv rodičů své manželky Máši v nedalekých Olšanech.

Vrátil jsem se v tomto svém životě na tato místa a celé moje nadšení je prostě výkřikem údivu, radosti, hrůzy z devítistyletého reinkarnování se v těla pokřtěných. Přišel jsem v tato místa za bouřky a úder hromu přivítal mě právě, když šli jsme kol lesa, kde vítr divně se točí, a steré záznamy neprachovských o bílých zjevech u močálu v lese tom a jiných zjevů okultních jsoucnost potvrzující, mně na mysl přišly. Krajina se dokořán otevírá, v těchto místech je viděti Sušický Svatobor. V těchto místech bych chtěl žíti, ale ne zemřít. A lidé se tam propadávají pod Slavníkem vrchem.
(z dopisu sběrateli M. Helceletovi z 14.7.1914 - převzato z publikace Kroutvor, J.: Šumava a Josef Váchal - viz Literatura)

Na základě zde nabytých dojmů pak vytvořil stejnojmenný cyklus deseti dřevorytů (viz Ukázky z díla; také viz Bouškův článek o Váchalovi ke stažení - str. 26 nebo str. 24 ve verzi bez obrázků), z nichž na těch, které zobrazují tehdejší vzhled vesnice, místo bezpečně poznáte.
Dodnes má tato klidná ves obklopená lesem a pastvinami svoji fascinující atmosféru a nezaměnitelné kouzlo, které není narušeno žádnou novější výstavbou.

Foto: Karel Šimek, www.vachal.cz, 5. 2. 2004 (první série + panoramata), 27. 6. 2004 (druhá série), 25. 1. 2005 (třetí série).

Panoramata:

< zpět